Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvKadetty v očích Čechů zprofanovaly vypelichané herky dovezené v porevolučních dobách automobilových handlířů ze západní Evropy začátkem devadesátých let. Nehnil sice o nic více než zbožštěný Volkswagen Golf, ale i přes hrdý titul Evropského auta roku 1985 (který tehdy ještě měl svou váhu), má dnes pověst zbídačeného zoufalce.
Jeho nástupce už dostal jméno Astra a představil se v roce 1991. Kadett generace označené písmenem E se ovšem ukázal být nezmarem. Vyráběl se pod mnoha značkami v různých zemích světa a dodnes žije v Uzbekistánu, kde ho po několika faceliftech a modifikacích vyrábějí a prodávají ve verzi sedan jako Daewoo Nexia.
Sepp HaiderKromě vítězství v rallyovém mistrovství Německa patnáct let závodil v mistrovství světa WRC, v roce 1988 dokonce vyhrál novozélandskou rallye. |
Prapradědu dnešního Opelu Astra OPC jsme vyzkoušeli v podobě rallyového bojovníka. Je to tréninkové auto bývalého rakouského rallye jezdce Seppa Haidera. Takovým si závodníci najíždějí trať. Při tréninku to není úplný kalup a jízda na limitu, důležité je si trať osahat a sesumírovat itinerář.
Motor kousku v atraktivním bojovém zbarvení se obešel bez úprav, lehce poladěný má být podvozek a interiér oholili na kost. Zbyla jen přístrojovka (digitální štít působí efektně, ve své době to musel být hit), ven šly všechny zbytečnosti a karoserii vyztužil ochranný rám.
Skvělý motor
Moderní auta samozřejmě umí být rychlejší a k tomu přidají mnohem víc komfortu, ale koncentrovaný přímočarý zážitek jako ve vykuchaném speciálu z osmdesátých let ale nenabídnou.
Od 115 koní ke 115 kWKadett GSi začínal s benzinovou osmnáctistovkou s výkonem 115 koní (85 kW) a 151 newtonmetry, kterou má i tento kousek. Mnohem slavnější pak byla verze s dvoulitrem označená 16V, která dorazila v roce 1988, ta měla 156 koní (115 kW). To dělalo z Kadettu GSi opravdovou okreskovou raketu a ikonu své doby. |
To v nových autech nezažijete: neuvěřitelně přímé a rychlé reakce motoru jsou ohromující. Osmiventilová osmnáctistovka má hutný zátah od nejnižších otáček, hezky zvolna dýchá a má elán i říz. Na kost oholený Opel Kadett má necelých devět metráků (standardní provedení mělo 970 kilogramů), takže byste mu hádali více než těch tabulkových 115 koní. Podle technických údajů umí auto sprint na stovku za 6,5 sekundy a frčet až 203 kilometrů v hodině. To jsou velmi slušné hodnoty i na dnešní dobu.
Pro řízné svezení je třeba držet otáčky nad třemi tisíci, pak na to stačí šlápnout a auto vyrazí. Není to frenetický kalup, ale konstantní řízný tah. Atmosferický čtyřválec je velmi pružný, nechá se vytočit až za šest tisíc otáček a předvede při tom sympatickou gradaci výkonu.
S volantem se trochu peru. Sepp Haider musí být o dost delší než já. Sedačku má přišroubovanou tak, že sedím za volantem nepřirozeně se skoro propnutýma rukama a nohama. Nemá se to tak, ale závodní sedačka už víc dopředu posunout nejde a do ní mě špendlí čtyřbodové pásy.
Zatáčení v nízkých rychlostech je tedy posilovna, hlavně když chybí posilovač. Řízení je ovšem pevné a jisté.
Auto se srdnatě drží cesty. Tuhý podvozek povolí jen malé náklony a karoserie a tuhý rám plus rozpěra mezi předními tlumiči eliminují jakýkoliv náznak kroucení a nejistoty. Při nájezdu do zatáčky je auto hodně nedotáčivé, ale stačí před obloukem pohybem volantu a lehkým přibrzděním trochu nadlehčit a rozhodit záď a opel se do zatáčky nakonec stočí. Jen to není zrovna podle pravidel slušného chování.
Brzdy bez ABS a dalších asistentů si musí zlenivělé nohy a mozek dnešního řidiče osahat. Stejně tak tuhý pedál spojky. Když pak přesednete do digitalizovaného moderního auta, dupete na pedály jak nemotora.
Jinak je v kadettu všechno jak u normálního dnešního auta, akorát je toho méně. Nadšenec bez zaváhání řekne, že by s ním jezdil každý den do práce. Je z něj výborně vidět, při nástupu a výstupu přes bezpečnostní rám protáhnete tělo a motor s neuvěřitelně příjemnou charakteristikou je vysoce návykový.
